Vikendovy blucy hic (29.6.2006)

29. června 2006 v 21:10 | venda€ |  Nejnovější Ostravak Ostravski

Vikendovy blucy hic

V tym hicu sem zapoměl aspoň paru slovami zhodnotiť předminuly vikend. Mama jak byla natěšena, že když už se ode mě nědočka vnuka či vnučki, tuž aspoň inženyra, pozvala mě na sobotu na taku minyoslavu. Že upeče kačenu ze zelim a enem tak podřystame. Jak sem slyšel kačena, ani sem ju něpřesvěčoval, že to byl enem test, esli možu dal robiť na svojim mistě a ni žadne inženyrske skuški.

V tu sobotu sem se doplazyl tych paru ulic k našim jak přežrana kobra. Hic jak na železnym lehatku na Sleske, na huře idu z ekstremu do ekstremu, jak by chtěli dohnať tu gancdluhu letošni zymu. Těšil sem se, že v klidu zežeru pul kačeny, zajim to zosmi knedlami a pulkilem zela a potem to všecko utěsnim vychlazenym radkem, tuž ale šak už to znatě, nic neni take, jak to na prvni pohled vypada. Jak sem zazvonil, ve dveřach mě přyvital vytlemeny gzycht jedineho mluvicyho egzemplařa makaka v Ostravě a možna aji v cele republice. Tuž jasne, mama pozvala celu familiju, aby se mohla naparovať, jak chitre ma děcko. Ku kačeně sem měl jako přylohu paru makakových ultravtipnych dřystu (přyklad "...tak ty budeš inža, hahaha..." nebo "...jak tam teď budeš šefovat, to bys tam moh najit nějaky flek aji pro mě, co, hahaha, třeba v kancliku...") a jak sem potem popijal v obyvačce radka, přydal aji storku o jednym inženyrovi v jeho včilejši robotě, že ten ma syce červeny dyplom, ale stejnak je blby jak tago, bo ani něvi, kdo s kim hral minuly tyden a kdo postupuje, tuž na co mu su potem školy, no ni? Už sem aji parurazy dumal, že bych švagra přyhlasyl kajsyk na experymentalni transplantacyju mozka. A jak už by měl ten tenysak venku, tuž by vypli prud. Ono to ale semtam vypada, že už na jakesyk byl sam od sebe.

Přetrpěl sem tych paru hodin otazek a odpovědi (bo foter otevřel svoju pamatečni slivku s ručně psanym napisem "Kamaradi, dolu sfarejme" na listku), aji mamin navrch, že mi něcha zrobiť novu cedulu na dveře, aji litani malych gizdu kvartyrem, doprovazene řvanim "Strejda bude nyndža!" a kolem pate sem byl doma. Za trest, že sem se něchal ku koňcu akcyje oslovovať "Pane inžinýre", mě z te kačeny v tym hicu pokrutilo. Asy byla loňska, bo se snažila doplachtiť do teplych kraju aji se mnu - stejnak skončila ve stupačce.

To minuly vikend to byl inši turek. V patek po šichtě sem zabrzdil smykem na Dubině, natěšeny na vikend s Blanku a Dankem na jejich chajdě. Trochu mě zarazylo, jak Blanka bechla před dveřami kabelu, do kere by se vlez naporcovany bernardyn. K temu eště přydala Dankove kolo. Jak sem otevřel kufer, abych to tam narval, zoptala se, esli se na třy dni fakt beru sebu enem tu malu taštičku a co v ni vlasně mam. Jak sem ji vysvětlil, že mi stači v tym hicu dvě tryka a kraťasy, pravila, že v kapezetce by mělo byť aji šiti a březova kura. Hahaha, vtipna jak švager.

Cesta se nam trochu protahla, bo Danek donědavna dostaval na cestovani taki ten blucy prašek, ale pry se nědavno kajsyk dočital, že to poškozuje jakesyk buňki hlavně u malych děcek a tak pry už to něbudě žrať. Fajny zavazek, akurat vysvětlujtě to břuchu. Poslednich deset kilometru sme značkovali cestu co kilometer. Borak maly, vystupoval bily jak Goro a cely večer s nim něbyla řeč.

Chajdu maju malu, ale pěknu. Nědaleko je taki maly kačok, kaj se Danek chodi hrať na kapitana Sylvera a kusek odtamaď je fajny lesyk. Těšil sem se, že to budě fajny vikend enem ve třech (a večer ve dvuch, bo Danek usyna skoro...), ale v sobotu dopoledně přyjela Blančina mama. To by mi ani tak něvadilo, bo dycki fajně podřystame o novych nemocach, ale ona přyjela aji se svoju segru Miladku, keru sem poznal na Dankovych narozkach. Asy přyjely z tahu na Stodolni, bo byly rozežrane jak sveter od mol. Misto oběda se odtahly deku na vrchni časť zahrady a furt se enem chichotaly, že se musa pořadně opaliť, tuž ať ich něrušime. Blanka enem kulala očami a jak mi po chvili docvaklo, že se tam asy opaluju nahuře bez, rači sem honem navrhnul celodeni vypravu na kačok. V takim hicu ani člověk něma hlad, tuž sme se dali enem polivku a snažili se něposluchať cynkani sklenek ze zahrady a pokusy o spěv, kere končily vybuchami smichu. Tuž to mě šlak tref - jak se zejdu dvě roby v rokach a jakasyk ta štamprla, to by jeden něvěřyl.

Danek potem lapnul na bicykel, vyznamně mrknul na mě, že se eště spomina, jak sem ho učil před barakem jezdiť a po paru ujetych metrach sebu dřystnul přymo na helmu. Celkem mě překvapil, bo stanul, otřepal ze sebe hlinu a hrdině pravil, že to je pochopitelne, bo na tym dluho něseděl, ale že svaly maju paměť, tuž ať mu dame pět minut. Nakoněc sme se za pulhodiny ku kačoku dostali, akurat sem musel dvarazy vytahovať kolo z kopřyv, bo nam Danek vysvětloval "brzdicy efekt na štěrku". Jak na sviňu se ale krom nas na kačok nastěhovaly aji jakesyk zelene svindury - pry synice - tuž sme enem poleželi na dece a sledovali Danka, jak skuša udržeť rovnovahu. Potem sem se s nim zahral na schovku a povim vam, to byl nejlepši zažitek z posledni doby, bo se mi uplně vybavilo, jak sem se hraval na schovku jako maly gizd. Potem už sme se pomalu vracali k chajdě, že opečem jakesyk ty klobaski.

Bestyja slunko jaksyk našemu malemu barabčikovi něsedla, bo jak sme navečer lapli k taboraku a jak ucytil opečene parki, letěl na vecko. To bylo ale střydavo obsazene sesterskim duem, kere to občerstvovani na přymym slunku přehnalo a nevědělo, esli spiš lečiť spalenu kožu, užeh a nebo opicu. Danek využil mista pod verandu. Tuž to se budě v nocy fajně spať přy otevřenym okně, pravil sem se. Blanka ho šla potem osprchovať zymnu vodu a uložiť. Před spanim mu musela vykladať o ozonove ďuře. Naštěsti maly ajnštajn hned usnul a celu noc byl v klidu.

Potencyjalni tchyni a jeji segře jak se trochu zrobilo lepši, namazaly se jogurtem spalene laloki a lapěly s nami u ohňa. Do špekačku se im moc nechtělo, zato dřystu měly jak opica scanek. Miladka je skryty Novotny, bo ku koňcu chrlila vtipy jak epileptyk sliny. Blanka mi potem večer v lužku vysvětlovala, že mama s tetu se semtam zrobja babsku izdu, ale inač su celkem normalni. Ja sem to moc něvnimal, bo se ve mě začlo to kilo opečeneho žradla dožadovať prochazki. Tuž co myslitě, přece se to něvyhodi, jak se to upeklo, no ni? Tuž jasne, že sem to zežral aji za Danka, aji za ty dvě, aji za Blanku, kera drži jakusyk předdovolenkovu dyjetu, či kereho šlaka. Snažil sem se to něvnimať a usnuť, bo na vecko sem nechtěl. Přectava, že lapnu na desku a vpadně mi tam Blančina mama, nebo Miladka, mě dosť lekala. Něvim, čemu maju vecko bez kliča, nebo aspoň jakesyk zapadki. A dveře su dosť daleko na to, abych zrobil svoju oblibenu hospodsku polohu "Sed na vecku - hlava na klině - noha blokujicy dveře".

Ale zvladnul sem to aji bez vecka. Syce sem tym bublanim musel budiť jeleny v lese naproti, ale nakoněc sem usnul. Rano byl aji Danek lepši. Dokoňca zrobil babce školeni, že opalovani je něbezpečne a že ludě by vubec neměli lesť na slunko spiš jak odpoledně. Ta jak ho slyšela, vzala se dalši jeho jogurt a naplacala se ho na řbet. Miladka ju potem vkusně dozdobila tymi kuličkami z vička.

Odjižďali sme k večeru, jak už něbyl taki hic. Bylo vidět, že staršim robam už otrnulo, bo planovaly večerni vylet přes dvě putyki. V jedne se pry navečeřa a v druhe je jakasyk zabava.

Tuž povim vam, ta Blančina familija se mi pozdava čim dal vic. Zkraja sem byl syce vylekany, ale třa uznať, že k naši familiji se ta jejich budě hodiť tak akorat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama