Všecke skrypta spaliť! (18.6.2006)

19. června 2006 v 21:04 | venda€ |  Nejnovější Ostravak Ostravski

Všecke skrypta spaliť!

Koněčně to mam za sebu. Kura to byl chaos.

Jak sem mamě něprozřetelně řeknul, kdy a kaj jedu, večer před odjezdem doma zvonek. Mama s narvanu igelitku. Ptam se ji, čemu mi nězavola, jak idě do obchodu, že bych ju vzal felinu. Pohladila mě po hlavě (fakt!) a pry, že ni, že mi cosyk přychistala, jak jedu na taku daleku cestu. A začla vykladať na stul hlinikovu pikslu, v kere sem kdysyk nosyl do školy svačinu, vevnitřku halda řyzku, v druhe - menši - hromada ogurek a rajčat a v take male umělohmotne štyry vajca natvrdo a slanka, pry kdybych měl hlad cestu zpatki. Tuž mamo, něhlupni, šak nějedu na vylet, pravim ji, ale byla něoblomna jak večerni rohliki z Kauflandu a pry že se to musym všecko vzať. Tuž co, šak mam velki ruksak, no ni?

Vlakem moc často nějezdim, tuž sem rači zajel eště večer poptať se na hlavni robki na informacyjach, kolik to stoji a esli se to možu kupiť den předtym. Robka mě moc něpotěšila, bo jak sem ji pravil, že v deset musym lapět na dupě na skušce, pravila mi, že buď Ostravan nebo Pendolino. To tam mělo byť až po štvrť na deset a bo svojim oryjentačnim smyslem sy nejsem od isteho turystyckeho vyletu moc isty, rači sem zvolil ten Ostravan, bo istota je istota. Kupil sem se listek, třyrazy se pro istotu přeptal, esli to fakt jedě ve štvrť na pět až už robka měnila vyraz a valil sem dom. Třa isť spať spiš. Natahnul sem se pro istotu budik aji mobil, ať nězaspim.

Zbudil sem se o pět minut spiš, promotal se kvartyrem na vecko, chvilku schrupnul v sedě, trochu se skulturnil a odmotal se na hlavni. V lokalce sem dvarazy schrupnul, ale na koněčne mě hodny šofer vyvalil ven. Akurat za mnu němusel praviť "Di dom ožralo".

Ve vlaku sem se chtěl eště trochu poučiť, ale kolezy v robotě mě varovali, že před testem je třeba vyprazniť palu a že co sem tam nědostal za tu dobu, to už včil nědohonim, tuž sem se vzal dalši bichlu od teho Dana Brauna. Přečital sem se nadpis, prvni stranku a naraz slyšim "Praha hlavní nádraží" a ja opřeny o okno, na okně pěna z pysku jak z male desytki a chlop na protějšim sedadle s divnym vyrazem. Tuž to sem teho moc něpřečital.

Vystupil sem, dav mě dovlek do te haly a včil jak ven? Tuž přecy ze sebe nězrobim hned cypa, no ni? Naštěsti ku mě zamiřyl taki starši fusaty chlop, ale než sem se stačil zoptať, pravil mi, že mu pravě ujel vlak a potřebuje se dostať do Sokolova ku segře, kera zytra rodi trojčata a chlop ju opustil. Tahlo z něho jak ze zengruby, tuž sem mu dal dvacku, abych měl klid. Eště dluho za mnu hleděl vděčně jak bysem mu daroval ledvinu. Nakoněc sem se dostal do te hlavni haly, tuž valim k temu listkomatu, ale už mi nězbylo, bo za moju posledni dvacku se pravě starši fusaty chlop kupoval krabicovu izdenku do raja. V trafice sem nechtěl, aby hned poznali, že nejsem ocaď, tuž sem se pokusyl o pražski přyzvuk, tajak ho znam od teho vola Ladi, ale asy to nědopadlo tajak sem chtěl, bo roba jak slyšela "Máátééé lííííístkyyyyyy na lokááááálkuuuuuuu?", se prvni zoptala na co, potem se podivala na robu, co stala v řadě za mnu a ji se zoptala, na co chcu listki a nakoněc začla obsluhovať ju, tuž sem pochopil, že mě ma asy za retardovaneho a rudy jak zraly bercak sem se šel rozměniť vedle k bagetam a olysalym huskam s turysťakem.

Z taški sem vyhrabal listek s trasu, jak se dostať do testovacyho centra, kery mi den předtym pomoh zepsať Kamil. Bylo to paru stanic jednu trasu te hornicke lokalki a potem eště paru stanic druhu trasu, tuž to bych neměl zabludiť. Přestupil sem fajně, akurat že na te druhe trase sem lapnul na protějši spoj a valil na druhu stranu. Tuž staně se, no ni? Do centra sem dorazyl deset minut před začatkem. Než sem vlez dovnitřku, skočil sem se eště na vecko, bo sem měl v tašce plaskačku s Ručnim Udržbařem Mozku, tuž sem se dvarazy loknul, ať mi to lepši mysli. Jak sem vlez do te haly, nejlepši mista vzadku už byly obsazene a jak na potvoru na mě zbylo čestne misto uprostředka prvni řady. Štajger teho testa nam pulhodiny vykladal jakesyk dřysty prdy co a jak. Na cele přeskušani byla hodina a pul a otazek bylo jak na žadosti o azyl do u es a. Někere sem se musel přečitať zetřyrazy a stejnak mi muj blokly šedy kolega za očami odmital povědět, co to po mě vlasně chcu. Pravil sem se, sklidni se, šak co, horši jak zrobiť ze sebe cypa to byť němože a nězapomeň, že jak to nězrobiš, ten vul Laďa je ti schopny ten cesťak naučtovať. Pala dostala asy strach, bo se to tam začlo řadiť jak v sedum rano před dochtorem a aji mi jakesyk ty odpovědě začly naskakovať. Nakoněc sem aji cosyk zesmolil, odevzdal papir hlavnimu papirozběračovi, něchal se poučiť, že vysledki mi povi muj šef do tydňa a valil sem na vzduch.

No ja, ale co včil a co potom? Naměstek slibil, že mě veme dom, ale ten konči až ve třy. Tuž jak už sem raz v Praze, třa teho využiť a trochu im to tam proskumať. Tuž co je charakterystycke pro Prahu? Taksykařy a Karluv most. Vybral sem se to druhe, bo tam sem už kdysyk byl, ale tenkrat lelo a tak sem se enem prohlednul sochi a valil pryč. Lapnul sem zas na tu podzemni drezynu a vystupil na Mustku. Po skušenosti z trafiki na Hlavnim už sem se rači nikoho něptal, šak to najdu sam. Ani něbylo třeba, bo jak sem se odmotal od metra, lapnul mě dav turystu a vlek mě sebu jak poma lyžařa začatečnika. Byl sem celkem hladny, tuž sem se chtěl před tym kulturnim zažitkem na Karlově mostě odskočiť kupiť aspoň bagetu, ale dav vysmatych japoňcu byl něuprosny. Dovlekli mě až k orloju, tuž sme počuměli na ty pajtaše, společně se posmjali te vyzablině s tym zvonkem, dvarazy sem přetahnul přes pazuru jakehosyk mladežnika, kery skušal, esli mi fajně funguju zamki na tašce a nakoněc sem se dostal z teho davu ven. Z Chuangche do Dněpru. Dav ruskich turystu, kery se vracal zpatki na Mustek, mě adoptoval za vlasniho Ivana a vypadalo to, že mě vypusťa až v metru. Zaspominal sem na stareho Krafinka, kery nas kdysyk učil ruštinu ("...vy budete mluvit rusky jak když bičem mrská, vy zmetci, uvidíte, jak mi budete vděční, až budete dospělí a ruština bude celosvětový jazyk..." - jaksyk mu to něvyšlo, ale včil mu je to už stejnak jedno, bo po revolucyji stačil přešiť podšivku a včil pry uči komputery na veešbe) a začnul sem kolem sebe vyřvavať "Pažalsta, pažalsta", bo sem se myslel, že to je "S dovolenim". Rusacy na mě hleděli tajak Gorbačov na Vanyš pod vanočnim stromkem a to ich trochu zbrzdilo, tuž sem se nakoněc prodral ven hned vedle šipki Karlova Brydžka.

Nakoněc sem se tam dostal a povim vam, to je ina atmosfera, jak štradovať přes poledně přes Sykorak. Tych ludi tam! Paru ich mam eště včil otisknutych na butach. Jakasyk polospuchla (opak plnoštihle) němka mě poprosyla, esli bych ju němoh vyfotiť s tym jejim jak drža pazuru na te soše s tym zlatym mistem. Tuž foťak to byl pěkny, ale ja sem slušny a poctivy synek, tuž sem cvaknul a vratil, bo v tym davu bych daleko něutěk. Potem sem mamě kupil jednu pohlednicu s mostem a Vltavu a pro Blanku se mi zalibil malovany hrnek, akurat že jak mi ten umělecki hrnčiř pověděl cenu a ja sem se přeptal, esli ten hrnek je zlaty, cosyk odfrknul a už se se mnu něbavil. Tuž sem ji nakoněc kupil u ineho stanku plechovy.

Ta prochazka mě celkem fajně naladila, ale jak už to tak byva, jak se moc dařy, hlavni štajger nahuře asy chrni. Včil se zbudil, bo mi zakrakal tydlifon a volal naměstkuv šofer, že se šef moc omluva, ale pry eště kohosyk přybiraju a že se něvlezu a že budu museť jet dom sam. Tuž do štajgrove řytě, chcu mě nasmoliť? Šak tam musa byť eště dvě mista, no ni? Nakoněc z šofera vylezlo, že naměstek pry sbalil jakusyk kosť a cestu dom se eště stavuju u něho na chajdě, či kereho šlaka. Tuž to je fajne. Co včil? Vymotal sem se z te lavki nad Vltavu a hrabnul sem do taški pro zešit, kaj sem měl vytisknuty seznam nahradni dopravy z Prahi dom. Tuž asy sem s tym tak jaksyk podvědomě počital, že se cosyk vysmoli. Nejspiš mi jel z Florenca ten cytrobus - za pulhodiny. Vystartoval sem na metro jak ghanski obrance před našu branku, smykem se vyhnul davu holanskich turystu v protisměru, vletěl na ty jezdicy schody, odžduchaval ludi tajak rodily pražak, na Florencu sem chvilu u prodeja listku dychal jak Dartvejder přy zapalu plic, potem sem se zoptal, esli eště maju listki do Ostravy a hlavni štajger na huře asy zas na chvilu spočnul, bo před chvilu pry propadla jedna rezervačka. Tuž valime dodom.

Až zas pojedu do Prahi, smolim na line Pindě, smolim na Intersyty, Eurosyty a kdovijake eště syty a jedu enem cytrobusem. Člověk se počumi na naučny film, naleje do sebe zadarmo pět kav a třy čokolady, zažije aji trochu teho klaustrofobniho vzrušeňa, bo to vecko je fakt těsne a jak ma chuť, aji se može poslechnuť jakusyk tu muzyku. A Ladika ať z teho cesťaka trefi šlak!

Ja a malem bych zapoměl - ten test sem zrobil. Syce těsně, ale zrobil. Tuž možna mě včil zvola ředitelem, no ni?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama