Zapas mezy Čechami a Italami rozhodnul Polak - to su věcy! (23.6.2006)

24. června 2006 v 21:05 | venda€ |  Nejnovější Ostravak Ostravski

Zapas mezy Čechami a Italami rozhodnul Polak - to su věcy!

Tuž jasne! Jak mam koněčně klid na fodbal, koněc sprav. To by jedneho pokrutilo.

Zapas s Ameryku sem moc něvnimal, bo sem čuměl do tych blbych skrypt, akurat sem se zařval přy každym gole. Na ty afrycke zaklinače už sem se přychistal. Gauč vystředěny, na stole kobzole, paru radku v brněni, jakesyk ty křupki, tydlifon vypnuty, ovladač v pohotovostni poloze... Akurat sem se k temu neměl lehať, bo sem byl jakisyk utahany z teho hicu a zbudil sem se pět minut před koňcem. Eště že tak. Chlopi na šichtě mi to druhi den celkem plastycki popsali v hnědych barvach. Na Italiju sem se poistil - domluvil sem se s Blanku, že buděme čučet u ni spolu.

Přes tyden sem se chtěl zlepšiť fizyčku, bo jak se bliža dovolene, Blanka už straši s kupališťama a jak se rano prohližam ve špiglu, dycki se mi vybavi ta firma, co vyrabja gumy na auta. Vytahnul sem po robotě kolobuty a vyrazyl do Komeňaku. V radyju syce varovali, že v takim počasy je lepši něvychazať, natož sportovať, ale co, šak nejsem žadny lazar. Časem sem se tak vyjezdil, že už chodim obuty hned z baraku. Akurat se dycki rozhližam, než vyjedu, esli neni v dohledu jakisyk znamy, bo sem raz dřystnul na jakesyk haluzy před susedku z přyzemi, kera se myslela, že ju chcu přepadnuť a jak sem se tam tak valal, jebla mě igelitku s kobzolami do řbeta.

Paru metru sem chital rovnovahu a nakoněc se rozjel. Eště sem něbyl u pamatnika a už ze mě lelo jak z praskle ryny, začlo se mi jaksyk chujovo dychať a lepil se mi jazyk na patro. Dojel sem až dozadku k tym umělym kopcam, kere se mi v tym slunku zdaly modre, lapnul tam na lavku a snažil se rozdychať ten evidentni minyinfarkt, bo co ineho by to tak mohlo byť, no ni? Pololapěl a pololežel sem na te lavce a pozoroval ty mlade polonahe pijonyrki, kere se vznašaly v te ružove mlze, co byla tak dvacet cenťaku nad travu. Naraz sem slyšel "A hele, co když je po něm? Nezavoláme někoho?" Tuž to mě trochu probralo. Honem sem stanul, utřel slinu z kutku (fakt něchapu, kaj se mi tam vzala) a jebnul sem sebu přymo před nimi na gzycht, bo sem zapoměl, že mam na butach osum kol. Stanul sem, robil, že sem něviditělny a pomalu valil pryč.

Cesta dom trvala odhadem dva dni, bo sem měl ztěžkle hnaty jak něuspěšny podnikatěl. Bylo horko jak přy skartacy ve spisovně estebe a mi se dychalo jak by sem vdechnul kuličku z ložiska. Enem hrdosť mi nědovolila zezuť sy kolobuty a isť domu ve fuseklach. Cesta od vchodovych dveřy se něpočita! Doma sem se schladil sprchu, ale stejnak sem se trochu zeblul, tuž možna sem chitnul tu Husovu nemoc. Tuž tak sem se dokazal, že už sem asy stara bedla a měl bych pomaly davať pozor, jak v radyju a televizy hlasa pokiny pro staršich ludi, keřy chcu isť ven.

Ve štvrtek mi bylo rano zle, jak když sem raz zežral skaženy inovecki salam, tuž sem zavolal do roboty, že se vemu do koňca tydňa dovolenu. Aspoň se něbudu nervovať, esli to stihnu na štyry k Blance, pravil sem se. Proležel sem dopoledně, chlampal hektolitry vody jak když gichně pytlik potřeb pro roby do kaluže a semtam zdřymnul. Odpoledně už mi bylo lepši, tuž sem poobjedval suchi chleba a začnul se chistať.

Na Dubinu sem jel rači felinu, bo v lokalce mi stača ti zpoceni ludě každe rano. Spominam na jedneho spuchleho v ponděli, ten měl pod pažami kolca jak vodni meluny a jak na sviňu se chitnul levu hnatu tyčki nahuře, tuž se mi naskitnul něčekany vyhled do tropickeho pralesa - křaki, vlchko a smrad. Rano moc něsnidam, ale jak mě natahlo, musel sem se postaviť na druhu stranu, bo bych ho obhodil jak zednik stěnu. Cestu na Dubinu sem se chladil svoju přyrodni klimatyzacyju - předni aji zadni okna dokořan. Eště že němam dluhe vlasy, bo bych vystupil jak po prochazce kolem trafa.

Blanka už mě čekala. Danek měl na navštěvě jakehosyk pajtaška ze školki, tuž sem byl rad, že se pohraju v pokojičku a my buděme mět klid na fodbal. Blanka zrobila jakisyk zeleninovy salat, same zeli a ředkvički a eště cosyk žluteho, tuž to mě trochu rozhodilo, bo sem zvykly na svoje smažene zdrave věcy, ale vysvětlila mi, že v tym horku to je lepši, tuž sem to zdlabal. Tuž něbylo to špatne, ale že bych to musel dvarazy...

Partyja naběhla natěšena, jak tym italum natrhně špagety. Prvni minutu hrali jak proti Ameryce, tuž sem se těšil, že stovka budě moja, bo sme se v robotě vsadili. Potem se cosyk zvrtlo a naraz před televizu dva mali pajtaši s rozbitym bagrem a za jejich řbetami slyšim zklamany hlas moderatoru, že pry jedna nula. Tuž to asy něbyl Baroš, co? Chvilu sem robil, že Danka něvidim, ale jak se Blanka přymluvila, odešel sem jim do pokojiku spravovať bager. Šak sem manualně zručny, to budu mět hned. To by člověk něřek, kolik burdela zrobi na třech metrach štverečnich dva mali synci. Zasmolene lego! Jak na to člověk staně patu, boli to jak byk.

Oprava se protahla, bo hledejtě dva šrubki na tepichu, kery přes kostki, lego, autička a podobne bebechi neni vidět. Blanka mi hlasyla z obyvački, že Polak cosyk zdrbal. Jak sem se vratil, už to stalo za haviřsku spluvu. Italski trener před zapasem zepsal smluvu s ghanskim tymem wudu roztleskavaček. A jak sem potem viděl plazyť se bezradneho Čecha přy poslednim gole, aji mi ukapla slza. Ale to bylo beztak z teho pruvanu.

Jak sme se lučili, Blanka mě uklidňovala, že fodbal je enem hra a ať se to tak něberu a pozvala mě na vikend na vylet s malym na chajdu. Tuž čemu ni? Aspoň přydu na ine myšlenki. Ale esli tam budě chtět na kupak, tuž stavkuju.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama