Jak idě život (13.7.2006)

13. července 2006 v 11:45 | venda€ |  Nejnovější Ostravak Ostravski

Jak idě život

Co se to tam nahuře robi? Taki hic něpamatuju. Rano v lokalce je smradu jak v Cařyhradu. To ti, co meškaju blizko svoji roboty, něznaju. Doma tyden něpoteče tepla voda a ni každy je otužilec, tuž kupani odklada na sobotni navštěvu kupališťa. Neska tež. Nastupim, lapnu na volne misto k oknu, na sedadlo přede mnu lapně chlop v tesylkach, kere pamatuju eště burzu v Hrabuvce za haldu a začně vypušťať ferona mony. Znatě taki ten smrad, jak člověk přenosy pleteny sveter a aby na sebe něupozorňoval, než mu ho kdosyk vypere, naleje na sebe jakusyk sračku, co dostal pod stromek? Tuž ten dostal místo pitralona asy Bref. Snažil sem se trumfnuť rekord v potapjani na jeden nadech, ale vydržel sem dycki enem tak zpulminuty, než sem začnul červenať a mladežnica, kera visela na tyčce nade mnu, se mě jaksyk podezřyvavo prohližala, asy esli němam infarkt. Jak na potvoru jel ten tesylovy pajtaš eště dal, jak ja, tuž sem vystupoval zadychany jak potapjač-sklerotyk.
Šefa furt zastupuje Ladik. V ponděli nam zařydil na udržbě do každeho kancliku jeden větrak, abysme se tak něpotili a zvyšila se produktyvita roboty. Tuž něvim, esli to pomože. Ono to ma vrtulu jak taki ten eroplan na gumu z trencli - ten Komar -, co sem ho se synkami pušťal na cestě za barakem, jak sem byl maly gizd. To bylo cosyk. Dřevjana tyčka s vyfrezovanu dražku, polistyrenove křydla barvy stravene hrachovki na vychazce, umělohmotne kolca na takich tenkich dratkach, umělohmotna vrtula a hlavně guma. Postaviť to dokazal za pět minut aji meň zručny učeň zvlaštni školy. Potem se to natočilo, až začla guma robiť uzliki a buď stě to hodili a nebo pustili ze země. Tym šikovnějšim se to vzněslo, tym meň šikovnym to přejel sused-zbohatlik ve warburgu. Něskaj jak to něma dvě vrtule, benzynovy motor, štyry pohiblive bazmeki na křydlach, vyškovce a směrovce a něda se to řydiť radyjem, tuž to je guvno eroplan. Kaj su ty časy.
Ale to sem odbočil. Ono to moc něvětra, akurat to fuči do oči a člověku potem slza oči jak když čita v gazetě o nove vladě. Na obědě sem stal ve frontě za naměstkem a než sem se dostal na řadu, dumal sem, jak se zrobiť v jeho kancliku odlučene pracoviště. Ta bestyja vi, keru kliku spravně natřeť sylichromem, bo ma v kancliku klimatyzacyju. Temu se to organyzuje, jak tam ma jak v galeksce, jak je venku třyatřycet. Nad taliřem mě to vymyšlani přešlo, bo sem měl co robiť, abych uhryz to dušene vepřove (esli to bylo vepřove a esli to vubec bylo maso...).
Člověku se v takim hicu něchce dychať, natož cosyk robiť. Do koňca šichty to je dycki utrpeni. Jak chlašču poobědoveho resuscytačniho turka na spraveni chuti a zněutralizovani obsahu žaludka, přectavuju se, jak by mi bylo na kupaku. Naloženy ve vodě jak kvašak, semtam zamachrovať kraulem před jakusyk robku v přecpanych plavkach, potem chvilu zapozovať na břehu a nalakať robki z okolnich dek na naolejovane opalene svaly, kere blyšťa na slunku jak Korn bez čapki. Do teho se ozve "Nespi, zhani tě Ladik!" a na břehu zustaně stať chlop v šesť roku starych plavkach, kere už přypominaju punčochače, s koňcami ruk a noh barvy, jak by šel po štyrech přes kaluž prymaleksu, se svalami jak študent dopisoveho kurzu kulturystyki a s břuchem jak by nosyl mlade od klokana.
Už mi z teho horka šibe. V sobotu zajdu na Hlučin.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kuba kuba | 16. listopadu 2007 v 20:45 | Reagovat

kurvo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama