Jaku barvu ma včil Ostrava (25.7.2006)

26. července 2006 v 9:59 | venda€ |  Nejnovější Ostravak Ostravski

Jaku barvu ma včil Ostrava

Kdysyk to bylo jednoduche. Ostrava měla enem jednu barvu - černu jak but. V mojim chvilkovym depešackim obdobi mi to aji vyhovovalo, bo sem nahazal všecke hadry do Duhi - to byla taka barva v prašku, keru mama zehnala tenkrat od kohosyk vyměnu za mandarynki. Mama to chvilu povařyla v hrňcu, vytahla, pověsyla na šňuru a jak to vyschlo, mělo to měť barvu, kera byla vyznačena na obalu. Ale bo ji bylo malo a ja sem chtěl měť obarvene všecko, vyšlo to spiš tak do tmavošede s černyma a světlyma flekama. Vypadal sem spiš jak komiňař po ekskurzyji v pekarni, než jak depešak. Tuž sem se na to vysmolil a přeoryjentoval sem se ze dňa na den na ace blesk dece, bo mě ti nagelovani pajtaši stejnak něbavili. A ja sem měl spiš take divne afro. Ale to sem vjel na vedlejši ulicu.
V Ostravě se už paru roku kona hudebni veselica, kera se rozliza jak egzem na noze, ni enem počtem dňu, ale aji po centru a okoli. Kdysyk ji stačila Stodolni a nejvěči plac byl u Bauhauzu, potem to protahli až na Černu luku a včil už obliha aji hradby. A tuž čemu ni? Šak muzyka leči.
Na prvnich aji druhich Kolorach sem byl se staru partyju. Věčina z nich je celkem vybirava, tuž sme prvni v programě zaškrkali alternatyvni grupy, kere chceme slyšeť, potem sme dřystali u stanku s kofolu a rumem a nakoněc sme skončili pod podyjem na Kryštofach a mavali rukami jak na kuzelnickim bale.
Rad spominam na ty bubenmajstry, keřy hrali v kamijoně. Ti byli fajni. Pozvali aji ludi okolo, aby se tež zavalili do tych hrňcu. Valil sem do teho jak když sem kdysyk babce klepal pulroku něklepane tepichi. Akurat z teho bylo meň prachu. Nakoněc mě Mirek, byvaly bubenik, musel tahať nasylim, že co se tam motam, jak němam rytmus. Vul jakisyk. Jak němam rytmus? Ja, kery dokažu vygrgať prvni verš Internacyjonaly? Ani mě něněchal domluviť s tym bubenštajgrem, esli němožu pokračovať po Evropě s nimi.
Iny kolega v ten čas posluchal balkansku muzyku, tuž mě vytahnul na jakusyk balkansku dechovku. Nazev už se něspomenu ani jak by mě posmykali dvumi kombajnami přes pole pasti na medvědě. Moc mě to nězaujalo, bo jak sem viděl ty jejich truby jak z Vlachovki, pravil sem se, že to budě na prd. Ale jak se do teho všecy syncy opřeli jak Žabčik do zbijački, v duchu sem se jim omluvil, bo taku muzyku sem eště něslyšel. Ku koňcu sem taňcoval jak rodily jugoslavec a eště před barakem sem řval na cele kolo Ka-la-šny-kov! Ka-la-šny-kov! Možna aji temu mě druhi den susedi zdravili jaksyk uctivějši.
Prvni ročnik se mi moc libil, bo to bylo cosyk noveho. A ta kofola s rumem za dvacku byla tež fajna a jak sme zmokli, člověk se ani něuvědomil, keru už ma v sobě a taňcoval až do zblbnuťa. Aspoň se myslel, že tancuje. Druhi ročnik už byl taki moc komerčni. Kofolu už něčepovali ani bez ruma a vyrostly tam jakesyk vi aji pi zony, z kerych mě furt kdosyk vyhazoval, jak sem chtěl po paru pivach zyšťovať, keřy gizdi su rovnějši než ja s Marcelem. A moji bubenicy tež kajsyk zabludili.
Každy rok se přemluvam, že zas zajdu, ale jaksyk se nědařy. Letos už sem malem kupil listki, furt sem to odkladal a odkladal, až je po tym. Ale za rok určitě zajdu, esli to nězruša a zaspominam na stare časy. Jak pry už tam maju děcke kutki, tuž tam dame Danka a pomačkame se s Blanku přymo pod podyjem, ať už budě hrať co chce. Esli mě do te doby šlak nětrefi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama