Ten kery tancuje s vosami (18.7.2006)

18. července 2006 v 13:42 | venda€ |  Nejnovější Ostravak Ostravski

Ten kery tancuje s vosami

V sobotu sem planoval ten Hlučin. Domluvil sem se s Blanku, ta přemluvila aji Danka, bo ten jak slyšel ve spravach, že su všude synice, odmital vlesť do ine, jak chlorovane vody. Ale nakoněc sem se stejnak někupal.
Foter měl zas po dluhe době měť v sobotu sraz se svoju staru partyju z podzemja. Ti jeho přestarli krtci se dycki slezu u nas na zahradě, podřystaju tam o starych časach, zežeru jakesyk ty grylovane zviřata, pochlašču cosyk, narobja burdela a na druhi den se zas rozejdu dom tajak by se něchumelilo. Šak už vitě, jak to dopada. Přemluvil mě, abych mu tam v patek navečer pomoch zavesť jakesyk to žradlo a chlast, aby to němusel na stare kolena tahať lokalku. Fotrovi rad pomožu bez řeči, bo ten u teho něma dycki tolik přypominek jak mama. Ta do teho dycki zavleče těžki porod, a co ju stala moja vychova a kolik vyhodila chechtaku za hrački a hadry a tež cosyk o něvděčnosti a to se s ňu potem jedě felinu hned radostnější.
Naložili sme bebechi do kufra a vyrazyli. Byl sem zvědavy, co za burdel tam zbyl po tydeni navštěvě segry, gizdu a makaka z minuleho tydňa, o kere sem se doslechnul mezy řeču od Blanki. Na prvni pohled to po přyjezdu vypadalo stejnak tajak dycki. Vyložil sem bebechi, popřal mu fajnu akcyju, tež sem mu pravil, ať to s tym chlastem něpřehaňa, ať ho zas něodvezu, uhnul sem před jednu přes pysk a valil dom. Měl sem domluveneho scuka na jedno dvě s bandu z baraku a bo už sem dluho něbyl na pivo, těšil sem se jak zoofil na ekskurzyju do jatek. Jak sem se doma převlikal ze spocenych hadru a chistal se vyrazyť, naraz tydlifon. Foter. A kura, to musy byť cosyk važneho, bo on tydlifon moc něpouživa, bo podle jeho řeči "...lepši se domluviť zpysku v pysk...". Chvilu sem myslel, že je navaleny, ale to mi něštymovalo s tym, v jakim stavu sem ho tam něchal a že by se za tu dobu zrychtoval jak sedum divek? Jak sem zapnul překladač, kery sem už kdysyk parurazy použil, jak foter došel dom nad ranem z jakesyk kulturni akcyje, naraz sem mu rozuměl. Pry ho pobodaly vosy a mam mu přyjet pomosť a že to hovado od segry zabije hned jak mu opadně ten otok z celeho fotra.
Tuž co se dalo robiť? Jak sem dorazyl na ten naš hektar, foter nikdě. Prolez sem to tam cele a až vzadku sem našel paru nasranych vos u jakesyk žlute paski. Šel sem zpatki k te naši chatrči a naraz vidim za oknem fotra, jak mi mava rukami jak by taňcoval jakisyk moderni hopsasak. Tuž přydu tam, foter odevřel dveře enem tak, abysem prolez a hned zas zabuchnul. A do štajgrove řytě!, pravil sem se nahlas jak sem ho viděl. Foter vypadal jak živa reklama na Mišelin. Ptam se, co robil. Začnul mi potichu vysvětlovať cosyk o jakesyk pasce kolem křaku, keru zerval, bo nevěděl čemu tam je, zrobil paru kroku a naraz byl na navštěvě ve vosym hnizdě. Tuž s vosami se uměl dycki poradiť. Vytahnul mamin stary libar, zapalovač a vyrazyl zrobiť vosam kremačku. Tuž či možetě chtět po starym haviřovi, aby znal vzorec, podle kereho se da spočitať, kolik libaru je třa na iks vos, když ipsylon je směr větra a zet je rychlosť od hnizda utikajicyho fotra? Nakoněc sem to viděl tak, že vos bylo přynejmenšim iks plus padesat. Jak je stary, tak je hlupy, pravil sem mu. Naštěsti byl tak otěkly, že se němoh braniť.
Jak skončil, dychal jak tuberak po vyletě na Lysu, a pry esli su eště před dveřami ty bestyje, že je jasně slyšel, než sem dorazyl ja, jak se domluvaju, kaj najsť v šopě šrubovak a jak rozebrať ten zamek. Vosy jed je horši jak ukrajinska samohonka a foter měl teho v sobě tak ze štvrť litra, tuž se neni co diviť, že mu to zahibalo se zavitami. Naložil sem ho do feliny a valili sme na pohotovosť.
Kdo by čekal, že v patek večer tam budě jeden pobodany Razovity Občan Města a roba s mladežnikem, kery se zeblul, než přyšel na řadu po te ikebaně. Foter statečně seděl a snažil se dychať zbylymi otevřenymi porami. Jak sme se po třyštvrtě hodině dostali dovnitřku, dochtor ho prohlednul, cosyk mu pichnul, ale fotrovi se furt jaksyk zle dychalo, tuž ho poslali na Fifki. Tam ho proměřyli skrznaskrz a nakoněc se ho tam něchali, pry pro zycher. Zajel sem mu eště dom pro pižamo a jakesyk ty bebechi na myti, sklidnil mamu, od kere sem poprvy raz slyšel "ten stary cyp!", že ho enem pichla vosa a zavez mu to zpatki. Jak se se mnu lučil, pravil mi, ať ty bestyje dorobim, že ma v šopě eště stary bijolit. Ten pry dycki fajně hořel.
Doma sem potem zavolal segře, čemu cosyk něřekli, jak tam byli a našli tam ty vosy a čemu tam byla ta paska s tym napisem Policyja. Ta se chvilu krutila jak vlasy v syfoně a nakoněc z ni vylezlo, že to objevil makak a bo se mu ty iněkčni muchi něchtělo likvidovať, vymyslel se storku o tym, že u nas na zahradě našli poliši bombu, aby odradil gizdy. Ani sem se něptal, kaj vzal policejni pasku. Ten vul ma asy zname všude. Povykladal sem ji, jak to fajně prospělo fotrovi, doporučil ji, ať pourguje tu umistěnku do ostravske zoo a šel chrněť.
V sobotu bylo rano celkem chladno, tuž Blance ani něvadilo, že sem ten Hlučin zrušil. Slibil sem ji ale, že se k ni stavim na kafe a zbytki z oběda hned, jak vitězně zruinuju ten vosy pluk. Cestu sem se stavil v Hornbachu a kupil pro istotu třy jakesyk spreje. Stalo to syce skoro štyry sta, ale jak sem se přečital navod, bylo mi jasne, že po tym poscypaju ni enem vosy, ale aji veverki v nědalekim lese. Zaspominal sem, jak sme s bandu jako mali gizdi na haldě vypalovali vosy hnizda a robili z nich male letajicy Husy a celkem sem se těšil. Jak sem dorazyl na zahradu, trochu sem změnil nazor, bo včerejši fotrova akcyja vosam moc něuškodila. Vypadalo to, že se přyvolaly na pomoc kamaradki, bo tolik ich tam přecy němohlo byť předtym. Litaly po pulce zahrady jak male zmatene grypeny a zpoza plota na mě posměšně volal cyp sused, ať se skrotim ty domacy zviřatka, že mu lezu do piva. Něvšimal sem se ho a šel pohledať jakesyk stare hadry. Něvim čemu mi v pale blikalo, že tu musy kajsyk byť včelařska helma, ale po pulhodině hledaňa mi docvaklo, že v šopě najdu tak maksymalně haviřsku. Navlek sem se aspoň tu, ale cytil sem se jaksyk zranitělny v gzychtě, tuž sem se kolem něho aspoň omotal bavlněnu plinku, co tam měla segra odloženu po gizdach (vypranu!). V šifoneře se starymi hadrami, v kerych by něšel nikdo už ani na ples bezďaku, sem našel stary koženy kabat, kery sem raz dostal k vanocum od dědy a v kerym sem kdysyk skušal baliť robki na dyskach, ale marně, bo se mi enem řechtaly a furt zdvihaly haksně a pry kaj mam bleski. Kompletně vystrojeny sem moh vyrazyť na steč. Jak mě viděl sused, jeblo to s nim do rybiza. Jak se dořechtal, zmiznul v chatce. Ja sem se eště vratil do šopy, navlek se igelitove sački na pazury, stare polaki až po kolena a deprem včil sem byl komplet. Stary Benda, co nas učil na zakladce branu vychovu, by ze mě měl radosť. I pe cha o jak na jaderny vybuch.
Pomalym krokem sem se bližil k hnizdu něpřytěla, dva spreje zastrčene v kapsach kabatu a třeti fikaně skovany vzadku za paskem, abych něprozradil hned svoje všecke zbraně. Pohvizdoval sem se melodyju od Eňa Morykona a přysaham, že sem cytil aji ty ostruhi, jak mi zvoňa přy každym kroku. Čim sem byl bliže, tym sem měl istějši a pevnějši stisk, ruki na sprejach se přestaly chvěť a ukazovački zaujaly polohu prave poledně na knyplach. Jak už sem byl na dostřyk, tasyl sem freonove kolty, zamiřyl, zmačknul a obchlistlo mě. Do štajgrove řytě! Něskontroloval sem zaměřovani ventylek-vosy hnizdo, bo přes tu plinu sem se potil jak slevač v norkovym kožuchu a guvno sem viděl. Dal sem se to k pysku, abych skontroloval, kaj je ta ďura. Možna sem to v tym zmatku aji trochu zmačknul, bo sem na plině cytil jakesyk mokro. Změnil sem směr a palil jak zjednany. Koněčně to kropilo vosy. Akurat že ty bestyje, jak zystily, že to na nich leju dvuma prudami tak meter daleko od sebe, našly se misto mezy tym a začly planovať. Zalitoval sem, že sem něvzal zapalki. Potem sem chvilu asy nědaval pozor, bo sem potřeboval protřepať karabiny a mezytym ty bestyje vyslaly jednu sviňu mezy rukavicu a pazuru. Zařval sem jak trybuna na Baniku, jak se nahodu kerysyk z tych modrych synku dostaně k balonu a cytil sem, jak mi ten jed v žilach dodava novu energiju. Jak tatranki. Nastal čas tasyť posledni trumf. Vytahnul sem eso - nejdražši sviňstvo, skoro za cenu litru ferneta, kleknul se na jedno koleno, chvilu zvažoval, že zrobim efektni kotul přes prave rameno jak v tych akčnich filmach, ale jak sem se v te rychlosti spočital, kaj bych skončil, spokojil sem se enem s tym, že sem vypalil tych stoštyrycet korun v jedne dluhe davce vosam do tisycovki překvapenych očisek. Potem sem enem sfuknul pomyslny plameň a zataňcoval se vitězny taněc.
Jak sem stanul a oprašil se, deprem sem se všimnul, že sused mě nadšeně foti zpoza plotu. Tuž nězabili bystě ho? Jak mi potem ukazoval na dyspleju fotki, na kerych sem vypadal jak karate kid ze zvlašni školy křyženy s pulnočnim kovbojem, pravil sem se, že přyště v tym Hornbachu kupim aji arzen. Ten vul se malem udusyl, jak se řechtal jak vitěz velke pardubicke a pry, že to bechně k začatku naši chajdove osady na nastěnku a da tam heslo Nejlepši zahradkař měsyca. Teho arzena tak ze dvě kila.
Jak sem se zevlek z teho atomburdela, umyl se gzycht a pazury a namazal se tu bulu na ruce, kera se podezřele nafukla, jakimsyk gelem, co měla mama v lekarni, čučim z okna a od brany leze k chajdě jakasyk znama postava. Ten stary bravek Ota! Proklel sem den, kdy kerysyk ten prvni krtek našel prvni kuski tych šutraku, co tak dobře hořa. Vysvětlil sem Otovi, že akcyja je zrušena, bo fotra popichaly vosy. On na to, že vi, bo mu už kdosyk volal, ale že se mu něchtělo věřyť, bo foter ma dycki take dobre klobaski, že to přecy kvuli jakichsyk vos nězrušil. Tuž ten se musel jebnuť pořadně hajcmanem do paly, jak eště robil a to su včil nasledki. Přes deset minut sem mu vysvětloval, že fakt nic něbudě a dědek enem furt mlsně nakukoval přes moje ramena a mlsně se oblizoval. Nakoněc sem podumal, co sme to s fotrem v ten patek vlasně přyvezli a vytahnul sem věnec špekačku, pověsyl mu to kolem krku, pravil mu, ať se to ogryluje doma na sporaku a vytlačil ho ven.
A vul sused se enem smjal a smjal. Musym to promysleť s tym arzenem, ať mě nikdo něpodezřyva.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 vojta vojta | 5. května 2007 v 11:13 | Reagovat

hfhfhfhfhfhfhfhfhffhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhhffhhfhffhfhfhhffhfhfhfhfhfhfhfhffhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhhffhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhhffhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfhfffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhh

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama